Kongres MACOVA 22 v Berlíně on my own eyes :-)

V červnu 2022 jsem se zúčastnila kongresu MACOVA pořádaného společností BD, pro kterou pracuji. Tato událost je zaměřena na cévní vstupy a vše spojené s tímto tématem. Sjeli se tam zástupci z 35-ti zemí. Zaznělo zde obrovské množství informací ohledně BEST PRACTICE, nejnovejší guideliny INS 21, ETHICS IN HEALTHCARE, DECISION TREE při výběrů cévních vstupů  a milion dalších věcí. Všechno bylo nesmírně zajímavé a cenné. Vidět největší experty přednášet, to bylo hodně inspirativní.

Z té záplavy informací jsem se rozhodnla dát na papír pár bodů/POINTS, které oslovily mě:

1. PATIENT EMPOWERMENT

Nejvíc 🙂 Nevím, jak přesně toto sousloví přeložit, proto vám popíšu, o co u PATIENT EMPOWERMENT jde 😀 Podle definice Světové zdravotnické organizace jde o to, že lidé získají větší kontrolu nad rozhodnutími a činy, které v důsledku ovlivňují jejich zdraví. Mně to opravdu dává smysl a pokud se jedná o mé zdraví, tak chci do rozhodování být zapojena. Ale i ze svého okolí vidím, že to není pro každého a někdo má raději, že se to za něj rozhodne.

Mám za sebou roky praxe v nemocnici a s tímhle jsem se velmi ztotožnila. Když jsem si sáhla do svědomí a vybavila si některé situace ze své praxe, tak se daly zvládnout lépe. Na druhé straně když jsem se já nebo někdo z blízkých ocitl na nemocniční posteli, tak často měli pocit, že do léčby vlastně nemají moc co kecat.

A taky jsem aktuálně dost ovlivěná přípravným kurzem ke zkoušce VA-BC, kde Kay Coulter neustále opakovala: LISTEN TO YOUR PATIENT (naslouchejte svému pacientovi). Byla to jedna z jejích hlavních rad, jak se vyhnout problémům při práci v nemocnici 😀

Za sebe jsem si vzpomněla na situaci, kdy jsem po komplikovaném porodu s poměrně velkou krevní ztrátou, který proběhl nad ránem za 3 hodiny skončila na oddělení, bylo nutné jít ihned do koupelny, protože sestra přišla a řekla. V tu chvíli jsem neměla argumenty proč vlastně ne, ale zpětně mě napadlo, že pokud bych přišla po probdělé noci z párty domů v 5 ráno, tak tak se mnou v 7 ráno určitě nikdo nehne. Takže proč by to v nemocnici po porodu mělo být jiné? Protože se to sestře nehodí do harmonogramu? (BTW miluju naše zdravotnictví-porodnictví a všechno, řeším pouze tento konktétní příklad a pacienta, který se bojí postavit se „autoritě“, protože pak např. dostane nálepku problémového).

Na samotném kongresu byl k tomuto bodu použit rozhovor s chronicky nemocnou paní, která měla za svůj život poměrně velké možství PICCů a jiných katétrů. Tato dáma byla v domácí péči, když jí sestra „záskok“ přišla udělat převaz a nevzala si při tom rukavice. PICC povyjel a sestra jej holýma rukama vrátila zpět. Pacientka jen zírala a v sobě nenašla odvahu cokoliv komentovat i přesto, že postupy už znala i pozpátku. Mlčení a nekompetentnost sestry ji stály šest týdnů pobytu v nemocnici se sepsí. 

2. CLINICAL PHARMACIST COOPERATION

(spolupráce s klinickým farmaceutem)

Na kongresu byla také CLINICAL PHARMACIST (klinický farmaceut) ze Španělské nemocnice, kde má každé oddělení jednu takovou 🙂 No prostě na naše poměry něco neobvyklého.

V Saudi nám valná většina infuzí a léků (vše naředěné) byla dodána z PHARMACY (lékárny) a my jsme jen udělaly DOUBLE-CHECK (dvojitá kontrola) a hotovo. Jednalo se tedy o to, že dvě sestry si svoje medikace vzájemně zkontrolovaly a podepsaly. Z pohledu PATIENT SAFETY (bezpečnost pacienta), je to super. A světe div se, sem tam se chyba našla. Tento proces prokazatelně snižoval RISK OF MEDICATION ERROR (riziko chybně podaného léku). Sice tento proces stojí trochu času navíc, ale kryje záda sestře i pacientovi.

Jaký je vlastně můj POINT? Pokud nevíte, co kam může kapat nebo jaká vám po rozředění konrétního léku vznikne osmolarita nebo pH a vy se bojíte, že způsobíte újmu pacientovi, zkontaktujte někoho, kdo to ví. My jako sestry nemusíme vědět všechno. Jde o to se ptát na správných adresách, ať žije MUTIDISCIPLINARY COOPERATION.

3. COST EFFECTIVENESS

To u nás vidím hodně. Ten obrovský tlak na nízké ceny se může nakonec prodražit formou více spotřebovaného materiálu a komplikací u pacienta. Tomuto bylo věnováno dost prostoru a celé to dávalo smysl.

To je prostě tak nějak logické, že když si třeba vezmu nekvalitní rukavici, tak místo jednoho páru nakonec spotřebuju tři, protože buď prasknou nebo jsou tenké, prostě to nejde. No a výsledná cena za rukavice u daného výkonu je nakonec dražší, z důvodu vyšší spotřeby.

Co ale zaujalo mě osobně k tomuto tématu je informace, jak do těchto propočtů zasahuje celosvětový nedostatek zdravotníků, který ještě prohloubila nedávná pandemie. Tím pádem se zvyšuje tlak na to, aby jejich čas byl využit efektivně. Takže pokud je řešení, které je třeba dražší, tak by se mělo při přemýšlení zdali jej chci/nechci pracovat i s tím, kolik času sestry je ušetřeno a brát toto v potaz. No a toto mě zaskočilo, protože za mých časů v nemocnici jsme jely jako fretky, ale neměla jsem pocit, že se hledá cesta, jak nám práci zjednodušit. Takže diskuze na toto téma mě velmi oslovila a jsem ráda, že se hledají zatím alespoň teoretické cesty, jak sestrám jejich práci usnadnit.

Na kogresu toho samozřejmě zaznělo o mnoho víc a zajímavé bylo všechno, ale jsem ráda, že jsem mohla zprostředkovat alespoň střípky.

V textu jsem zvýraznila výrazy ze zdravotnické agličtiny, které se hodí znát. Pokud chcete další tipy, jak prohloubit zdravotnickou angličtinu, tak si můžete stáhnout můj eBook zdarma, nebo sledovat stránky Angličtina pro sestry na Instagramu a Facebooku.