V nedávné době na Instagramu zaujal můj post věnovaný mému tréninku na vascular access management v Londýně a slíbila jsem, že do článku sepíšu užitečné body, které se vyplatí zohlednit při výběru a ošetřování cévních vstupů.
Níže se pokusím v několika bodech srozmitelně uvést informace, které se vyplatí v péči o katetry znát nebo si je jen tak zopakovat.
Škála je poměrně široká a z tohoto důvodu je vhodné konkrétnímu pacientovi vybrat konkrétní řešení vhodné pro jeho léčbu.
Při rozhodnutí, který katétr bude zaveden je důležité znát typ a délku léčby, stav cévního systému nebo také preference pacienta.
Proč?
Každý katétr má svá specifika a účel využití. Nicméně se vždy pokuste dát pacientovi nejmenší možný French/Gauge katétru. INS uvádí, že katetr nemá zabrat více než 45% žíly. Když se však dostanete na 30%, jedině lépe.
Pokud se chystáte použít periferní vstup, do kterého patří periferní kanyly, mini midliny a midliny, je nutné počítat s tím, že do nej budeme podávat léky určené do periferní žíly. Zvláště midliny v nás mohou vzbuzovat dojem, že vydrží více, protože jsou umístěny hlouběji, nicméně není radno to pokoušet. Pokud pustíte do midlinu vesikanty a dojde ke komplikacím, je náročnější je včas odhalit a následky mohou být o to vážnější.
Při rozhodování jaký lék je vhodný pro kterou žílu je důležité znát pH a osmolaritu léku. Podání do periferní žíly je v pohodě pH v rozmezí 5-9 a osmolarita pod 900. V ostatních případech lék patří do centrální žíly.
Decision tree na obrázku vám může výběr správného katetru usnadnit.
Pokud se někdy začtete do mezinárodních guidelinů INS nebo ostatních zaměřených na cévní vstupy, budete na tuto zkratku narážet často. V plné formě je to Aseptic Non Touch Technique. V principu jde o to, abyste v průběhu zavedení periferní kanyly věnovali maximální pozornost tomu, aby části které mají být sterilní, sterilními zůstaly. Pro lepší představu, jak by to mohlo vypadat u zavedení periferních kanyl, přidávám odkaz na na edukativní video ->> . ANTT se aplikuje i na ostatní výkony jako jsou převazy nebo přípravu léků. Díky tomuto článku jsem zjistila, že existuje pro i web věnovaný ANTT, kde se dá najít mnoho informací a doporučení.
Vzhledem k tomu, že zavedení periferní kanyly je naprosto rutinní záležitost, může se stát, že jim nedáváme tolik pozornosti a péče, kterou by si zasloužily. Podle studie Helm et al. zde škála komplikací objeví v 30-50% a tyto kanyly neposlouží v plném rozsahu zamýšlenému účelu, což následně odrazí na finanční a časové neefektivitě v rámci systému. Pokud by podobné procento selhání měly letadla nebo iPhony, tak bysme to zřejmě neakceptovali.
Podle INS 21 může periferní kanyla vydržet týden, s tím, že pokud je bez známek komplikací a je o ní dobře postaráno, tak i více. Tou péčí se myslí udržování v čistotě (také detaily jako – správný čas desinfekce, nechat zaschnout, nevířit vzduch kolem pro rychlejší uschnutí apod.), zabezpečení proti dislokaci, správný proplach (doporučné jsou předplněné stříkačky v kombinaci s technikou PUSH-PAUSE) a pravidelná kontrola.
Může se však v rámci zdravotního zařízení stát, že máte ve standardech nastavenu výměnu kanyly každé tři dny. Pak je vhodné zvážit osvěžení takových standardů, aby ladily z aktuálními doporučeními.
Tunica intima je vrstva buněk v žíle, která je náchylná na poškození. Jakmile se jednou poškodí, je z toho jedna z komplikací níže. Ke každé z nich vám jednoduše vysvětlím, co ji může způsobit.
Jakmile se tunica intima poškodí, škody pro pacienta mohou být velké. Proto jakmile vidíte náznak toho, že periferní kanyla není v pořádku, prostě ji vyndejte. Pokud si řeknete, že ještě jednu dávku antibiotik vydrží, zbytečně můžete někomu ublížit.
Ultrazvuk může skvěle posloužit k zavedení katetrů. Díky němu se snadno zorientujeme a víme, kam chceme kanylu zavést. Jakmile zavádíme, můžeme si jehlu hezky kontrolovat, zavést ji do středu cévy a minimalizovat riziko poškození cévní stěny. Také sobě i pacientovi můžeme ušetřit spoustu času.
S následováním decision tree výše se nespletete. Tradiční centrální žilní katetry mají své nezastupitelné místo, nicméně jsou vhodné pro kratší dobu zavedení a také jsou spojené z vyšším rizikem infekce. Tutíž pokud se ocitneme v situaci, kdy pro pacienta potřebujeme zajistit spolehlivý dlouhodobý centrální vstup, máme tady PICC (samozřejmě také porty, rozhoduje délka zavedení a další faktory). Indikací je nespočet, velké využití má v onkologii, ale třeba také u pacientů s malnutricí, endokarditidou, jejichž léčbu nevyřešíte ze dne na den.
U PICC katétrů se mohou objevit komplikace uvedené výše, nicméně je potřeba si dávat pozor hlavně na:
V tomto bodě je průtok krve 2000ml/min, což je výrazně více v porovnání s periferní žálou. Dochází tedy k rychlému rozředění podáváné medikace, což snižuje riziko poškození stěny žíly a také eliminuje nežádoucích účinky léčby.
Je důležité si uvědomit, že nemáme povinnost pouze vůči pacientům, kteří jsou náročnější na zavedení kanyly, ale také vůči těm, kteří mají výstavní žíly. Těm bysme je totiž měli snažit zachovat. Nikdy totiž nevíme, na co je budou v budoucnu potřebovat. Proto přidávám odkaz na místo, kde se dá stáhnout Vessel Health and Preservation: The Right Approach for Vascular Access ->>, což je taková bible o cévních vstupech 😀
V dnešní době už se ví, že cévní týmy jsou efektivní řešení, když přijde na cévní vstupy. Nejste si jistí, jaké benefity toto uspořádání má? Tak vám některé z nich uvedu:
Závěrem
Čím déle se touto tématikou zabývám, tím více vidím, jak jsme v rámci naší republiky daleko a míst, kde je cévní tým součástí provozu přibývá.
Je proto fajn se těchto lidí ptát, pokud jsem v situaci, kdy si nejsem jistá. Nebo pokud nevíte co kam může/nemůže kapat, prostě se zeptejte farmaceuta. Jako sestry nemusíme být vševědoucí a není ostuda se zeptat.
Note:
Dejte vědět, jestli pro vás byl tento souhrn užitečný a zahrnul vše zásadní. Pokud jsem na něco zapomněla, doplníme 😀 Dejte mi vědět na Instagramu nebo Facebook. Toto téma je velmi obsáhlé a každý uvedený bod by se dal rozebrat do daleko větší hloubky, ale to už by pak nebyl článek, ale kniha 😀
Na tomto webu většinou najdete informace o zdravotnické angličtině. Pokud chcete tipy na na její zlepšení, můžete si stáhnout eBook zdarma zde ->>.
Zdroje: INS 21, Infusion Knowledge Inc., Helm et al.